Čachtická paní
25.6.2024
Její příběh je krvavější než naprostá většina filmových hororů. O to hrůzostrašnější je, že se pravděpodobně zakládá na skutečných událostech. Seznamte se s Čachtickou paní, děsivou součástí evropské historie.
Největší vražedkyně všech dob?
Hraběnka Alžběta Báthoryová se narodila 7. srpna 1560. Pocházela z jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších šlechtických rodů té doby. Daní za rodovou proslulost však byly typické povahové rysy téměř všech členů hraběnčiny rodiny. Patřila mezi ně samolibost, pýcha, tyranství a zvrácenost v nejrůznějších oblastech života. Alžběta tedy nebyla jediná, kdo se vyznačoval mimořádně krutými vlastnostmi.
Prudkou povahou oplýval také Alžbětin manžel, František Nádasdy, za kterého byla hraběnka provdána ve svých 15 letech. Možná právě díky oné krutosti byl velmi úspěšným kapitánem uherských vojsk v boji proti Turkům během turecké války. Vysloužil si dokonce přezdívku „Černý bej“.
Vzdělaná sadistka
Sama hraběnka byla údajně velmi krásná tmavooká žena s dlouhými černými vlasy. Na svou dobu byla velice vzdělaná. Mluvila latinsky, maďarsky i německy, udržovala kontakty s mnoha šlechtickými rodinami v Evropě. Na druhou stranu prý byla mimořádně krutá a přísná ke svému služebnictvu a poddaným. Pobývala střídavě na rodinných panstvích po celých Uhrách, včetně Čachtic, díky nimž si vysloužila přezdívku Čachtická paní.
Podle příběhů a legend, které o ní dnes známe, se jednalo o nejmasovější vražedkyni v uherských dějinách. Počet jejích obětí se šplhá až k 650, převážně šlo o mladé dívky. Své oběti mučila, polévala ledovou vodou na sněhu, propichovala jehlicemi, týrala hořícími svíčkami a nechávala bez pomoci, dokud nezemřely.
Na místě činu
Roku 1603 leží Alžbětin manžel František na smrtelné posteli. Píše dopis svému příteli a vzdálenému příbuznému Jiřímu Thurzovi, kde ho žádá, aby převzal ochranu nad dětmi a jeho manželkou. Thurzo, který se již tehdy stal jedním z nejvlivnějších mužů v zemi, se ocitá mezi mlýnskými kameny. Na jedné straně se Uhrami šíří děsivé pověsti o hraběnce, na druhé je vázán slibem k jejímu manželovi.
Nakonec se rozhoduje splnit slib Nádasdymu a vyšetřování vůči hraběnce Báthoryové pozdržuje. Situace se však o pár měsíců později stává neúnosná, a tak se Thurzo nakonec musí přece jen rozjet do Čachtic a zahájit vyšetřování. V momentě, kdy přijíždí na hrad, však nachází hraběnku přímo při činu. Alžběta před jeho zraky mučí tři mladé dívky. Thurzo tedy ihned odsuzuje hraběnku Báthoryovou k doživotnímu vězení na hradě v Čachticích.
Bleskový soud
Hned následující den je zahájeno soudní vyšetřování proti hraběnce a jejím pomocníkům. Na tehdejší dobu šlo o nezvykle rychlý proces. Vyslechnuto prý bylo na 300 svědků, z nichž drtivá většina vypovídala proti Čachtické paní. Její pomocnice – Helena Jó, Dorota Szentesová a Majerníková z Myjavy byly odsouzeny k trestům smrti. Samotný král Matyáš II. požaduje trest smrti i pro hraběnku Báthoryovou. Thurzovi se však podařilo tento rozsudek odvrátit. Alžběta tak umírá o čtyři roky později v zajetí na Čachtickém hradě. Její hrob se dodnes nenašel.
Konspirace obhájců
Byla však hraběnka skutečně takovou sadistkou? Existuje řada jejích obhájců, kteří tvrdí, že naopak dělala mnohé pro ochranu svých poddaných. Pověst vražedkyně jí přisoudila až zpověď jezuity Ladislava Túróczyho, která vyšla roku 1729, tedy 110 let po hraběnčině smrti. Podle některých pramenů je možné, že po smrti hraběnčina manžela byl soud vedený proti ní čistě politický s vidinou získání Alžbětina dědictví po Nádasdym.
Protože legendy si však často žijí vlastním životem, známe dnes Čachtickou paní především jako krvavou vražedkyni, často zobrazovanou, jak se koupe v krvi mladých dívek. Na motivy jejího života se píší knihy a natáčejí filmy. Jak to však s hraběnkou bylo doopravdy, se pravděpodobně nikdy nedozvíme.