HRAD HOUSKA
Jsou věci mezi nebem a zemí, se kterými není radno si zahrávat. A proto Vám můžu
slíbit, že hrad Houska zůstane místem, na kterém se Noční bojovka konat nikdy nebude.
Pokud byste si ji tam chtěli vyzkoušet, není třeba stavět trasu ze svíček a používat rekvizity. Jen si vezměte spacák a zkuste v okolí hradu strávit noc. Podle vyprávění lidí, kteří to udělali, si adrenalinu užijete více než dost.
Umístění a pověsti
Hrad Houska se nachází v blízkosti obce Doksy a jeho historie sahá do 13. století. Pověsti praví, že v místě, kde byl hrad vystavěn, kdysi pukla skála a otevřela se brána do pekla. Jiné zdroje hovoří také o bráně do paralelního světa, kterou na zem pronikly zlé síly, nebo chcete-li, negativní energie. Pověsti také hovoří o pekelných bytostech, křížencích lidí a rohatých zvířat, tedy ďáblů.
Aby se této invazi zabránilo, byla díra v zemi zasypána. Následně byla na náspu vystavěna kaple. Samotný hrad má pekelnou bránu střežit. Proto v jeho síních naleznete zpodobnění archanděla Gabriela, který je vůdcem nebeské jízdy a další klasické ochránce před peklem.
Odborníci na „duchovno“ si dodnes nejsou jistí, zda se podařilo bránu uzavřít zcela a zda podivné úkazy, které se na hradě a jeho okolí zjevují, jsou pouze pozůstatkem historických entit, které branou prošly, nebo zda stále unikají nové.
Zážitky z podhradí
Jisté je, že se dnes můžeme dočíst o mnoha případech, kdy bylo například zaznamenáno velmi zvláštní chování zvířat. Pes u kterého je podobné chování naprosto neobvyklé, v jednu chvíli bezdůvodně zcela zdivočí, naježí se a začne vrčet a štěkat směrem, kde nikdo není… za malý okamžik se zase uklidní. Toto se vysvětluje zvýšenou citlivostí zvířat na jisté věci a jejich schopností vidět postavy, které lidské oko nevidí. Lidé, kteří se rozhodli v blízkosti hradu přenocovat, vypráví o děsivých ranách a křiku, který v noci slyšeli, aniž by však kohokoliv spatřili. Snad každý, kdo hrad navštívil, třeba i za dne, vypráví o tísnivém pocitu, který na člověka dolehne ihned při příchodu. Jedná se tedy o velmi záhadné místo, se kterým si Noční bojovka rozhodně nehodlá zahrávat.
Na hradě jsem byla v roce 1949 na letním dětském táboře celý měsíc srpen. Nic z popisovaných záhad a příšerností se tam nekonalo, nic takového si nepamatujeme, naopak byl to krásný měsíc v bezvadné atmosféře, nádherné přírodě, podnikali jsme spoustu výletů do okolí, také na Máchovo jezero. Moc ráda na ten tábor vzpomínám. Bylo nás přibližně 40-50 dětí z Rakovníka.